Ze všech médií se ozývá řinčení zbraní a ustarané hlasy politiků. Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum je reakcí na ruskou aroganci namířenou proti mírumilovnému ukrajinskému národu. Na jevišti se potkává pět účinkujících z různých evropských zemí – Irska, Velké Británie, Nizozemska, Švédska a Ukrajiny v metaforickém prostoru divadla vymezeném textovou projekcí, hudební kompozicí, zpěvem a osobní výpovědí. Inscenace hledá naději zakotvenou v tradici a rutině každodenního života.

Eva Turnová – Osm skladeb ze života Ukrajinců (Glosa Plus)

Celý článek najdete na → https://plus.rozhlas.cz

nebo online ke stažení zde

 

Nevzpomínám si, že by mě po dobu, kterou se věnuji divadelní režii, tak silně oslovil nějaký text, jak se to stalo s dílem mladé ukrajinské spisovatelky Anastasiie Kosodii.
To ráno, 24.února 2022, jsme se doma, v Praze, probudili se zprávou: „Putin zaútočil na Ukrajinu“. Všichni jsme přece doufali, že to neudělá. A udělal. To přece není možné! Válka stále trvá. Vidíme zprávy, čteme noviny, sledujeme internet. 
V minulosti jsem po dlouhá léta vytvářela projekty v uprchlických táborech po celém území České republiky. Tehdy jsem spolu se svými kolegy hudebníky, výtvarníky, tanečníky, potkávala ženy, muže, celé rodiny, všechny, koho válka v různých částech světa vyhnala z domovů. Tehdy jsme uvažovali, jak jejich osudy můžeme my, lidé žijící v bezpečném prostředí, pochopit a přiblížit českému publiku. Utrpení, kterým ti lidé prošli, se prostě nedá popsat, nedá se ztvárnit. Nedá se na ně ani vyptávat. Než jsme s těmi lidmi začali pracovat na divadelním představení, společně jsme vařili, povídali si na lavičce, hráli fotbal. Slyšeli jsme obyčejné příběhy, třeba o tom, co pěstovali u sebe na zahrádkách, jaká jídla vařila máma, jaké stromy rostou u nich doma. A oni se ptali nás na stejné věci. 
O dvacet let později se mi do ruky dostal text Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum. Jeho autorka, která pochází ze Záporoží, svým textem otevírá vrátka do naší osobní zkušenosti. Strachu, že včas nesklidíme, že stárneme, že nebudeme milováni, že nestihneme vše, co jsme si v životě předsevzali. 
Její text jsem se rozhodla nechat ze scény zaznít tak, jak jej napsala. V tichosti, prostřednictvím projekce. My ostatní, kteří jsme inscenaci vytvořili, přinášíme na jeviště naši osobní reflexi pomocí světla, zpěvu, hudby, pohybu a vzájemného respektu, který tvoří podstatu mé práce.
Jana Svobodová, v Praze, 3. června 2023

Reflexe účinkujících

Zkušenost ze spolupráce s tímto mezinárodním týmem v Divadle Archa je pro mě velmi výjimečná. Dokázat společně vytvořit představení o válce na Ukrajině je naléhavé a důležité a zároveň způsob, jakým pracujeme s krásným textem, je velmi osvobozující a plný naděje. Pro mě, kdo pochází z Nizozemska, často bere svou svobodu jako samozřejmost. Díky práci na tomto projektu jsem si velmi dobře uvědomila, že kultura, domov a bezpečí nejsou samozřejmostí.
Rosa Berman, Arnhem, Nizozemsko

„Nevím, jak psát o válce. Slova nezůstávají dlouho.“ Tyto řádky textu Anastasie jsou mi velmi známé. Nikdo z nás nevěděl, jak o tom napsat. Jak byste převedli všechnu tu hrůzu a celé spektrum svých pocitů vůči ní do několika slov, do určité formy?
Režisérka inscenace  Jana Svobodová nám nabídla bezpečný prostor pro experimentování a hledání přesných slov, pohybu, zvuku. Myslím, že nyní je to jedna z metod spravedlnosti, jak pracovat s obtížným tématem války, které stále probíhá.
Maria Kosiychuk, Lvov, Ukrajina

Kredity

Koncepce a režie: Jana Svobodová
Text: Anastasiia Kosodii
Dramaturgie: Ondřej Hrab
Překlad do angličtiny: Pavlo Hrytsak
Překlad do češtiny: Miroslav Tomek
Spoluvytvářeli a účinkují:
Rosa Berman, Amanda Doherty, Lotta Karlsson,
Mariia Kosiichuk, Sofía Vélez
Hudba: Lotta Karlsson, Rosa Berman
Editace anglického textu: Sofía Vélez
Zvukový design: Jan Sedláček, Lotta Karlsson
Světelný design: Pavel Kotlík
Technická podpora: Martin Krupa
Asistentka režie: Romana Sekáčová

Představení vzniklo ve spolupráci s organizací Jam Factory Art Center ve Lvově v rámci mezinárodního projektu Artists in War.

Premiéra 17. března 2023 v Divadle Archa v Praze.

 
Anastasiia Kosodii
Anastasiia Kosodii je dramatička a režisérka pocházející ze Záproží, působící v Kyjevě. Její hry byly čteny a inscenovány v divadlech na Ukrajině a v mnoha západních evropských zemích. Před únorem 2022 Anastasia často spolupracovala jako dramaturgyně a kulturní manažerka s nevládními organizacemi ve městech ležících v první linii války mezi Ukrajinou a Ruskem na východní Ukrajině. Po zahájení plné ruské invaze se Anastasiia dočasně přesunula do Německa. Odtud uspořádala sérii „Ukrajinských čtení“ s názvem Vom Krieg - Ukrainische Dramatiker*innen erzählen vom Leben während der Invasion durch Russland / O válce - Ukrajinští dramatičtí herci vyprávějí o životě během invaze Ruska.
Tato její aktivita proběhla například v Royal Court Theatre v Londýně, v Münchner Kammerspiele, v Gorki Theatre v Berlíně, v NTM Nationaltheater v Mannheimu, v Schauspielhaus ve Vídni, ve Staatstheater v Hannoveru, v ETA Hoffmann Theater v Bambergu. 
Na podzim roku 2022 začala Anastasiia pracovat jako rezidenční autorka (Hausautorin) v Národním divadle v Mannheimu.

Jana Svobodová
Jana Svobodová je divadelní režisérka, zakladatelka Mezinárodní letní školy dokumentárního divadla. Ve své tvorbě kombinuje autentické příběhy s videoartem, hudbou, světelným designem a moderními technologiemi.
Její poslední inscenace Ti, kdo mluví za sebe (2021), Perché non Io (2022) a Osm krátkých skladeb ze života Ukrajinců pro západní publikum (2023) se zaměřují na problematiku osobní svobody.
Její projekty byly prezentovány na festivalech v České republice i v USA, Japonsku, Jižní Africe, Německu, Rakousku, Polsku, Slovinsku a dalších zemích.
Inscenace Obyčejní lidé (2018), kterou vytvořila společně s čínskou choreografkou a tanečnicí Wen Hui, byla uvedena v hlavním programu Festival D‘Avignon 2019 a Festival D‘Automne v Paříži 2019.
 
Rosa Berman 
Rosa Berman je tvůrkyně soudobého hudebního divadla, performerka a houslistka z Nizozemska. Se svými houslemi a hlasem vytváří filozofická a dokumentární představení. Specializuje se na tvorbu site-specific
hudebního divadla; vystupuje v lesích, na ulicích, u lidí doma i na různých  festivalech. V současné době je na stáži v Theaterschip v nizozemském Deventeru a pořádá různá představení ve spolupráci s Oostpool, Theater Gajes a Deventer op Stelten. Rosa je také členkou nizozemského hudebního divadla Collective RAM a současného smyčcového kvarteta Four Frogs in the Woods.

Amanda Doherty
Amanda Doherty je oceňovaná herečka a politicky angažovaná divadelní tvůrkyně. Ve své originální tvorbě pracuje s příběhy a zkušenostmi utlačovaných komunit, zkoumá témata jako jsou odolnost a zranitelnost. Jako angažovaná umělkyně ze severního Irska procestovala Evropu a USA. Amanda vystudovala Mountview Academy of Theatre Arts. Hrála v televizních produkcích: The Fall (BBC), Seanchaí (BBC NI), Scúp (BBC NI), v divadelních představeních Bird About Town, Faust, Girl in the Machine a v připravovaném celovečerním filmu Pulcinella.

Lotta Karlsson
Lotta Karlsson je švédsko-norská multiumělecká interpretka se vzděláním v oboru klasického klavíru na Barratt Due musikkinstitutt (Oslo), Universität der Künste (Berlín) a na NTNU Institutt for musikk (Trondheim), stejně jako v oblasti psaní písní na University of Agder (Kristiansand). Je tvůrkyní inovativních projektů v hudebním světě i pro divadelní scénu s mimořádnou fascinací pro prolínání klasické hudby s elektronikou. Její jevištní tvorba v této oblasti zahrnuje jak tvorbu elektronické opery, tak několik inscenací pro mládež a dospělé. Vydává také hudbu v rámci svého uměleckého projektu s názvem The Turning of the Tide, ve kterém se zaměřuje na společenské problémy.

Mariia Kosiichuk
Mariia Kosiichuk je manažerou  projektů současného divadla v organizaci Jam Factory Art Center ve Lvově. Zabývá se výzkumem pohybu, je členkou Studia fyzického divadla ve Lvově. Mariia pracuje také jako autorka zvukových popisů a má dlouholeté zkušenosti s výukou ukrajinského jazyka. Je také spisovatelkou a badatelkou huculské literatury a podílí se také na různých jak uměleckých, tak inkluzivních projektech na Ukrajině.
 
Sofía Vélez 
Sofía Velez je tvůrce se sídlem ve Velké Británii. Jejich práce se zaměřuje na radikální existenci a fiktivní zkušenosti se sociální nerovností pomocí vrstvení výrazových stylů performance a nekonvenčního pohybu. Jejich praxe zkoumá, jak se tělo může měnit a transformovat, a nabízí trhaná nevyprávění, která odrážejí zkušenosti vyvrženců, včetně genderové nekonformity, queer a třídních bojů. Sofía je v současné době také členem tanečního divadelního souboru RedRoom v Bristolu, středem jehož práce jsou zneklidňující objevování a abstraktně-expresionistické styly, které povzbuzují představivost.

Jan Sedláček 
Jan Sedláček je zvukový designer a hudebník. Po dokončení BA (Hons) Music Technology na University of Bedfordshire a magisterském studiu audio produkce na University of Westminster v Londýně se v roce 2014 vrátil do Prahy, aby se věnoval kariéře v audio inženýrství a zvukovém designu. Od té doby Jan spolupracuje s řadou renomovaných českých kulturních institucí, audiovizuálních a hudebních skupin. Od roku 2018 je spolumajitelem nahrávacího studia v srdci centru Prahy, Studio Mr. Wombat. 

Pavel Kotlík 
Pavel Kotlík je světelný designér a světelný technik. Od roku 2011 spolupracuje s Divadlem Archa na různých projektech v režii VerTeDance a Jany Svobodové, např. Lost and Found. Dělal světelný design pro inscenaci Mina Tanaky. V roce 2012 získal Cenu za světelný design k představení VerTeDance.  Osvětlování se věnuje od mládí, ze školy plynule přešel do divadla, nejprve jako divadelní technik, proto sám sebe označuje spíše za divadelníka než za světelného designéra. V odborné veřejnosti je znám jako neúnavný tvůrce vizuálních kompozic na jevišti, jen málokdo umí malovat plochy a zvýrazňovat detaily jako on.

 

Вісім коротких композицій про життя українців для західної аудиторії 

Текст української молодої письменниці Анастасії Косодій є сильним емоційним свідченням, викладеним у пост-драматичну форму і, разом з тим, є глибоко закорінений в українську культурну традицію. Режисерка Яна Свободова обрала дуже обережний формат інсценування, де кожна історія може жити самостійно. 

П’ять перформерів з різних країн зробили спробу перекласти цей текст мовою руху, музики і голосу. Таким чином, порожній простір наповнюється емоціями, що передаються глядачам. Після прем’єри на фестивалі AKCENT, аудиторія на декілька хвилин залишилась в тиші та медитації.  

Текст: Анастасія Косодій 
Сценічна концепція та режисура: Яна Свободова 
Переклад чеською: Мирослав Томек
Переклад англійською: Павло Грицак
Музика: Лотта Карлсон 
Звукове оформлення: Ян Седлачек
Дизайн світла: Павло Котлік 
Асистування режисера, постановка: Романа Секачова 
В головних ролях та співавторстві: Роза Берман, Аманда Догерті, Лотта Карлсон, Марія Косійчук та Софія Велес. 

Прем'єра: 17 та 18 березня 2023 року, театр Archa, Прага 

Постановка театру «Archa» створена у співпраці з Львівським мистецьким центром «Jam Factory» в рамках міжнародного проекту «Artists in War». 

 

Partneři