Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum je zamyšlením nad dopady probíhajícího konfliktu na každodenní život lidí v něm. Vnímáme-li, jak mohou být ty nejjednodušší věci v našich životech křehké, nacházíme projevy lásky, radosti a naděje, které nabízejí příležitost uvědomit si, co nás všechny spojuje. Pět účinkujících, každý z jiné evropské země, Irska, Británie, Nizozemska, Švédska a Ukrajiny, se setkává v metaforickém prostoru definovaném textovou projekcí, živou hudební kompozicí, zpěvem a osobní výpovědí. Společně hledají naději mezi společnými rysy tradice a rutiny každodenního života. 

V inscenaci diváci uslyší pátý nahraný hlas spolu se čtyřmi živými hlasy účinkujících. Je to hlas Marie Kosiychuk, která v představení s námi  vystupovala až do června. Maria se rozhodla zůstat na Ukrajině, úzce spolupracovat s umělci a podporovat ukrajinské vojáky. Z těchto důvodů je více potřeba doma a nemůže být s námi. Dohodli jsme se s ní, že zůstane součástí této inscenace nejlepším možným způsobem, a to tak, že její hlas bude přítomen na jevišti. Přejeme si, aby její nepřítomnost promluvila tak, jakoby byla přítomna. 

(Sofía Veléz)

Recenze francouzského kritika Stéphane Gilbarta:

„Jak mluvit o Ukrajině? V divadle, ale ne ledajakém! Divadlo, které se vyhýbá pasti sentimentality, kterou rychle pocítíme a stejně rychle zapomeneme. Stejně jako pasti racionálního a neangažovaného odstupu. Anastasiia Kosodii (text) a Jana Svobodová (režie) našly správnou rovnováhu. Jakým způsobem? Osm textů popisuje „[úděsně] poetické“ aspekty toho, co znamená brutální ponoření do války. („V pět hodin ráno“: svítání, hodina útoku ruských raket na město; „Odvaha“. Co to znamená? „Venku“ aneb jak se dá přežít válku. „Nebe“, které křižují letadla, které se musí nafilmovat, aby se zachovaly stopy toho, co bylo atd.)  Na scéně je pět mladých žen různých národností, které texty nejen říkají, stříhají, opakují, ale i „ilustrují“ kolektivními pohyby, tělesnými gesty, hudebními epizodami. Samy ovládají světla a zvuk. Na zadní stěně defiluje text v anglických a českých titulcích. Divadelní ceremoniál, který nás ve své rozmanitosti vyzývá a vede k zamyšlení, k odlišnému procítění toho, čím nás každý den zaplavuje proudící řeka médií."
(Stéphane Gilbart - Journal de bord - de scène - Les théâtres de Stéphane Gilbart, 15.6.2023)

Eva Turnová – Osm skladeb ze života Ukrajinců (Glosa Plus)

https://www.mujrozhlas.cz/glosa-plus/eva-turnova-osm-skladeb-ze-zivota-ukrajincu

Celý článek najdete na → https://plus.rozhlas.cz

nebo online ke stažení zde

Reflexe účinkujících

Zkušenost z práce s mezinárodním týmem v Divadle Archa je pro mě velmi významná. Vytvořit společně inscenaci o válce na Ukrajině bylo velmi naléhavé a důležité, a zároveň způsob, jakým pracujeme s krásným textem, je velmi osvobozující a nadějný.  Když člověk pochází z Nizozemska, často bere svou svobodu jako samozřejmost. Práce na tomto projektu mě důrazně upozornila na to, že kultura, domov a bezpečnost samozřejmostí nejsou.

(Rosa Berman, Arnhem, Nizozemsko)

Nevím, jak psát o válce – slova mají krátké datum expirace“ – těmto slovům z textu Anastasiie Kosodii moc dobře rozumím. Nikdo z nás nevěděl, jak o té válce psát. Jak byste přeložili všechen teror a celé to spektrum vašich pocitů vůči němu do několika slov tak, aby to dávalo smysl? Režisérka inscenace Jana Svobodová nám nabídla bezpečný prostor pro experimentování a hledání toho přesného slova, pohybu, zvuku. Myslím, že to je jedna z cest, jak se vyjádřit k, tak obtížnému tématu, jako je aktuálně probíhající válka.

(Maria Kosiychuk, Lvov, Ukrajina)

Kredity

Koncepce a režie: Jana Svobodová
Text: Anastasiia Kosodii
Dramaturgie: Ondřej Hrab
Překlad do angličtiny: Pavlo Hrytsak
Překlad do češtiny: Miroslav Tomek
Spoluvytvářeli a účinkují:
Rosa Berman, Amanda Doherty, Lotta Karlsson,
Mariia Kosiichuk, Sofía Vélez
Hudba: Lotta Karlsson, Rosa Berman
Editace anglického textu: Sofía Vélez
Zvukový design: Jan Sedláček, Lotta Karlsson
Světelný design: Pavel Kotlík
Technická podpora: Martin Krupa
Asistentka režie: Romana Sekáčová

Představení vzniklo ve spolupráci s organizací Jam Factory Art Center ve Lvově v rámci mezinárodního projektu Artists in War.

Premiéra 17. března 2023 v Divadle Archa v Praze.

 
Anastasiia Kosodii
Anastasiia Kosodii je dramatička a režisérka pocházející ze Záproží, působící v Kyjevě. Její hry byly čteny a inscenovány v divadlech na Ukrajině a v mnoha západních evropských zemích. Před únorem 2022 Anastasia často spolupracovala jako dramaturgyně a kulturní manažerka s nevládními organizacemi ve městech ležících v první linii války mezi Ukrajinou a Ruskem na východní Ukrajině. Po zahájení plné ruské invaze se Anastasiia dočasně přesunula do Německa. Odtud uspořádala sérii „Ukrajinských čtení“ s názvem Vom Krieg - Ukrainische Dramatiker*innen erzählen vom Leben während der Invasion durch Russland / O válce - Ukrajinští dramatičtí herci vyprávějí o životě během invaze Ruska.
Tato její aktivita proběhla například v Royal Court Theatre v Londýně, v Münchner Kammerspiele, v Gorki Theatre v Berlíně, v NTM Nationaltheater v Mannheimu, v Schauspielhaus ve Vídni, ve Staatstheater v Hannoveru, v ETA Hoffmann Theater v Bambergu. 
Na podzim roku 2022 začala Anastasiia pracovat jako rezidenční autorka (Hausautorin) v Národním divadle v Mannheimu.

Jana Svobodová
Jana Svobodová je divadelní režisérka, zakladatelka Mezinárodní letní školy dokumentárního divadla. Ve své tvorbě kombinuje autentické příběhy s videoartem, hudbou, světelným designem a moderními technologiemi.
Její poslední inscenace Ti, kdo mluví za sebe (2021), Perché non Io (2022) a Osm krátkých skladeb ze života Ukrajinců pro západní publikum (2023) se zaměřují na problematiku osobní svobody.
Její projekty byly prezentovány na festivalech v České republice i v USA, Japonsku, Jižní Africe, Německu, Rakousku, Polsku, Slovinsku a dalších zemích.
Inscenace Obyčejní lidé (2018), kterou vytvořila společně s čínskou choreografkou a tanečnicí Wen Hui, byla uvedena v hlavním programu Festival D‘Avignon 2019 a Festival D‘Automne v Paříži 2019.
 
Rosa Berman 
Rosa Berman je tvůrkyně soudobého hudebního divadla, performerka a houslistka z Nizozemska. Se svými houslemi a hlasem vytváří filozofická a dokumentární představení. Specializuje se na tvorbu site-specific
hudebního divadla; vystupuje v lesích, na ulicích, u lidí doma i na různých  festivalech. V současné době je na stáži v Theaterschip v nizozemském Deventeru a pořádá různá představení ve spolupráci s Oostpool, Theater Gajes a Deventer op Stelten. Rosa je také členkou nizozemského hudebního divadla Collective RAM a současného smyčcového kvarteta Four Frogs in the Woods.

Amanda Doherty
Amanda Doherty je oceňovaná herečka a politicky angažovaná divadelní tvůrkyně. Ve své originální tvorbě pracuje s příběhy a zkušenostmi utlačovaných komunit, zkoumá témata jako jsou odolnost a zranitelnost. Jako angažovaná umělkyně ze severního Irska procestovala Evropu a USA. Amanda vystudovala Mountview Academy of Theatre Arts. Hrála v televizních produkcích: The Fall (BBC), Seanchaí (BBC NI), Scúp (BBC NI), v divadelních představeních Bird About Town, Faust, Girl in the Machine a v připravovaném celovečerním filmu Pulcinella.

Lotta Karlsson
Lotta Karlsson je švédsko-norská multiumělecká interpretka se vzděláním v oboru klasického klavíru na Barratt Due musikkinstitutt (Oslo), Universität der Künste (Berlín) a na NTNU Institutt for musikk (Trondheim), stejně jako v oblasti psaní písní na University of Agder (Kristiansand). Je tvůrkyní inovativních projektů v hudebním světě i pro divadelní scénu s mimořádnou fascinací pro prolínání klasické hudby s elektronikou. Její jevištní tvorba v této oblasti zahrnuje jak tvorbu elektronické opery, tak několik inscenací pro mládež a dospělé. Vydává také hudbu v rámci svého uměleckého projektu s názvem The Turning of the Tide, ve kterém se zaměřuje na společenské problémy.

Mariia Kosiichuk
Mariia Kosiichuk je manažerou  projektů současného divadla v organizaci Jam Factory Art Center ve Lvově. Zabývá se výzkumem pohybu, je členkou Studia fyzického divadla ve Lvově. Mariia pracuje také jako autorka zvukových popisů a má dlouholeté zkušenosti s výukou ukrajinského jazyka. Je také spisovatelkou a badatelkou huculské literatury a podílí se také na různých jak uměleckých, tak inkluzivních projektech na Ukrajině.
 
Sofía Vélez 
Sofía Velez je tvůrce se sídlem ve Velké Británii. Jejich práce se zaměřuje na radikální existenci a fiktivní zkušenosti se sociální nerovností pomocí vrstvení výrazových stylů performance a nekonvenčního pohybu. Jejich praxe zkoumá, jak se tělo může měnit a transformovat, a nabízí trhaná nevyprávění, která odrážejí zkušenosti vyvrženců, včetně genderové nekonformity, queer a třídních bojů. Sofía je v současné době také členem tanečního divadelního souboru RedRoom v Bristolu, středem jehož práce jsou zneklidňující objevování a abstraktně-expresionistické styly, které povzbuzují představivost.

Jan Sedláček 
Jan Sedláček je zvukový designer a hudebník. Po dokončení BA (Hons) Music Technology na University of Bedfordshire a magisterském studiu audio produkce na University of Westminster v Londýně se v roce 2014 vrátil do Prahy, aby se věnoval kariéře v audio inženýrství a zvukovém designu. Od té doby Jan spolupracuje s řadou renomovaných českých kulturních institucí, audiovizuálních a hudebních skupin. Od roku 2018 je spolumajitelem nahrávacího studia v srdci centru Prahy, Studio Mr. Wombat. 

Pavel Kotlík 
Pavel Kotlík je světelný designér a světelný technik. Od roku 2011 spolupracuje s Divadlem Archa na různých projektech v režii VerTeDance a Jany Svobodové, např. Lost and Found. Dělal světelný design pro inscenaci Mina Tanaky. V roce 2012 získal Cenu za světelný design k představení VerTeDance.  Osvětlování se věnuje od mládí, ze školy plynule přešel do divadla, nejprve jako divadelní technik, proto sám sebe označuje spíše za divadelníka než za světelného designéra. V odborné veřejnosti je znám jako neúnavný tvůrce vizuálních kompozic na jevišti, jen málokdo umí malovat plochy a zvýrazňovat detaily jako on.

Вісім коротких композицій про життя українців для західної аудиторії 

Текст української молодої письменниці Анастасії Косодій є сильним емоційним свідченням, викладеним у пост-драматичну форму і, разом з тим, є глибоко закорінений в українську культурну традицію. Режисерка Яна Свободова обрала дуже обережний формат інсценування, де кожна історія може жити самостійно. 

П’ять перформерів з різних країн зробили спробу перекласти цей текст мовою руху, музики і голосу. Таким чином, порожній простір наповнюється емоціями, що передаються глядачам. Після прем’єри на фестивалі AKCENT, аудиторія на декілька хвилин залишилась в тиші та медитації.  

Текст: Анастасія Косодій 
Сценічна концепція та режисура: Яна Свободова 
Переклад чеською: Мирослав Томек
Переклад англійською: Павло Грицак
Музика: Лотта Карлсон 
Звукове оформлення: Ян Седлачек
Дизайн світла: Павло Котлік 
Асистування режисера, постановка: Романа Секачова 
В головних ролях та співавторстві: Роза Берман, Аманда Догерті, Лотта Карлсон, Марія Косійчук та Софія Велес. 

Прем'єра: 17 та 18 березня 2023 року, театр Archa, Прага 

Постановка театру «Archa» створена у співпраці з Львівським мистецьким центром «Jam Factory» в рамках міжнародного проекту «Artists in War».