Jan Mocek představuje Virtual Ritual
Originální „gamingová“ performance přivádí diváky do paralelního světa online videoher, do kterých se každý den po celém světě logují miliony lidí.
Virtuální města slouží jako dočasná hřiště pro komunity gamerů vytvářejících paralelní společnost, v níž se virtuální prolíná s reálným. Urbanista Osamu Okamura, YouTuber Atlet, Fotografka Adéla Vosičková a virtuální Avatar – čtyři performeři, čtyři strategie, čtyři způsoby, jak přežít a zároveň vytvořit portrét digitálního města a jeho obyvatel. Jaké ideologie, předobrazy, hierarchie je formují? Jakým způsobem mění herní průmysl svět kolem nás?
O čem je vaše nové představení?
V projektu objevujeme fenomén virtuálních měst, ve kterých se odehrávají populární videohry. Na takových digitálních platformách se potkávají a spolu komunikují denně miliony lidí z celého světa, takže je to svým způsobem nový společenský prostor, nové město, ve kterém platí jiná pravidla než v tom reálném. Máme čtyři performery: Urbanistu, YouTubera, Fotografku a AI, s jejichž pomocí vyrazíme otestovat potenciál digitálního města.
Kterými třemi slovy byste ho popsal?
Helikoptéra, melee, deathmatching.
Co vás na tomto projektu nejvíc vzrušuje?
Zajímá mě hledat spojitosti mezi virtuálním a reálným. Často se setkávám s názorem, že videohry jsou jenom zábava pro děti nebo že je to únik před realitou. Herní průmysl ale v posledních letech vyrostl takovým způsobem, že začal měnit způsob, jakým se bavíme, jak spolu komunikujeme a kde se setkáváme. Virtuální a reálné už nelze oddělovat, jedno zasahuje do druhého a obojí je třeba brát vážně.
Proč by se na představení měl divák přijít podívat?
Performance může inspirovat lidi, kteří nerozumí počítačovým hrám nebo youtuberingu a považují je za něco generačně vzdáleného. Stejně tak může změnit perspektivu divákům, kteří naopak rozumí a přišli se do divadla podívat na svého oblíbeného youtubera.
rozhovor pro Archa.noviny 9/10 2019
